
O nás
Aneb jak jsme k nápadu komorních svateb přišli...
Všechno začalo naší vlastní svatbou. Nechtěli jsme takovou tu klasickou, která zrovna letí, desítky hostů, se kterými téměř nevíte, co si počít, na místě, kde svatby jedou v jeden den jako na běžícím pásu a už tam chybí jen to: "DALŠÍ"...
Přáli jsme si říct si své "ANO" na příjemném místečku schovaném před zraky zvědavců a být tam jen pro sebe, s našimi nejbližšími. Vychutnat si každou chvilku toho krásného a vzácného dne, na který budeme všichni s radostí vzpomínat.
Dalo to dlouhé hledání, ale jedno takové místečko jsme přeci jen našli, i když hodně daleko.
Vzdálenost pro nás však nebyla žádnou překážkou a o nějaký čas později jsme si skutečně ten svůj pohodový den užívali přesně podle svých představ. K úsměvu nás přiměla hláška: "Ilonko, to snad není ani možné! Nevěstu, která by ve svatební den byla takhle v pohodě a klidu, jako jste vy, jsem ještě za celá ta léta, co pořádám svatby, neviděla!"
A to bylo přesně TO ONO! V tu chvíli jsem vůbec nechápala, proč bych neměla být v klidu a měla bych se kvůli něčemu stresovat... Chtěli jsme si v klidu vše vychutnat, nikam nespěchat, popovídat si s našimi blízkými, pochutnat si na dobrotách a všechno nechat jen tak plynout. To se nám skvěle podařilo.
A tak jsem si, prý velmi nezvykle oproti ostatním nevěstám, ráno se svým budoucím manželem uvařila kafe, dala nohy na stůl, relaxovala při pohledu do nádherné zeleně a po příjezdu našich nejbližších si užívala společné chvíle plné smíchu a klidu.
A to byl začátek zrodu naší myšlenky, že svatba nemusí být žádný stres a shon, ale příjemný a pohodový čas strávený společně s našimi nejbližšími. Napadlo nás, že by bylo úžasné předávat tuto pohodu i dál, aby si i další snoubenci mohli svůj den užít podle svých představ, bez snahy naplnit očekávání druhých a bez pocitu, že se musí nechat svazovat konvencemi. A takto vznikly naše KOMORNÍ SVATBY.